Hnědásek jitrocelový

S hnědásky to u nás vypadá všelijak. Většina z nich z naší přírody mizí. Hnědásek jitrocelový je ale trochu výjimkou. Jedná se o našeho nejrozšířenějšího hnědáska, který není ohrožen a místy je hojný. Může za to fakt, že má relativně široký rozsah živných rostlin a není příliš vázán na konkrétní biotop. Setkat se s ním můžeme ledaskde – na loukách, mokrých i suchých, na lesních okrajích, u potoků, či na různých stepních stráních. A nevadí mu ani vyšší nadmořské výšky, vyskytuje se i v nadmořské výšce 1500 metrů nad mořem. Omezen je tak spíše právě živnými rostlinami, mezi které patří samozřejmě jitrocel, ale také černýš luční, rozrazil rezekvítek či světlík lékařský.

Hnědásek jitrocelový (1.7.2017, PP Zlobice)

Přesto ale nelze říci, že se jedná o zcela odolný druh. Pokud totiž dojde k nějakému zásahu na lokalitě, která je od ostatních izolovaná a hnědásek z této lokality zmizí, už se na takovou lokalitu s nejvyšší pravděpodobností nevrátí. Hnědásek jitrocelový totiž není příliš dobrý letec a ze svých lokalit jen obtížně expanduje jinam. Vadí mu i úbytek listnatých lesů.

Hnědásci létají v jedné generaci (v nejteplejších oblastech ve dvou) a to od května do srpna. Zajímavé je i přezimování. Přezimují housenky, které se svinou do suchého listí. Kuklí se až na jaře a proto se s dospělými jedinci setkáváme až během května až června.