Sasanka hajní

Velmi rozšířená jarní květina humózních listnatých lesů či břehů potoků, kde během března a dubna tvoří doslova bílé koberce květů.

Sasanka hajní (13.4.2018, Tišnovsko)

Sasanky jsou krásné, na první pohled křehké květiny, což svým způsobem dokládá i překlad vědeckého rodového jména sasanky. Anemone, z řeckého anemos, znamená vítr. Sasanky totiž i během slabého vánku poletují, často jim i opadávají okvětní lístky.

Zas tak křehká rostlina to ale není. Rostlina je jedovatá, obsahuje ranunkulin a protoanemonin. Rostlina prý chutná palčivě a zvěř se jí většinou vyhýbá. I když jsou zaznamenány případy úmrtí drůbeže, a možná i proto je jeden z lidových názvů sasanky hajní slepičí mor.

Mezi další lidové názvy patří například hajní růže, soplánka, bělouch či bolehlava.

Vrátím se ale k nebezpečí, která tato kráska skrývá. Otrava může nastat i po styku se šťávou rostliny. Při styku s kůží tato látka vyvolává puchýře a způsobuje nepříjemné záněty. V případě většího zásahu může dojít ke zvracení. Mimochodem pokud by došlo k vnitřnímu užití této rostliny, tak se uvádí, že pozření asi 30 kusů je pro dospělého člověka smrtelné.

Právě šťáva ze sasanek se dříve používala jako přísada bylinných koupelí, které byly určeny pro léčbu revmatismu. Zevně se používala i pro léčbu kožních chorob a puchýřů. Prý sloužila i pro omývání končetin při ochrnutí. Negativní vlastnosti ale silně převážily ty pozitivní, proto se v lidovém léčitelství sasanka již dlouho nepoužívá.

Sasanku hajní známe jako květinu s jednoduchým bílým květem se žlutými prašníky a šesti okvětními lístky. Květina je to ale celkem variabilní. I v přírodě se dá narazit na plnokvěté rostliny, barva květů může být narůžovělá. V zahradách se s těmito formami sasanky hajní můžeme setkat častěji, protože lidé cíleně tyto formy pěstují a dále šlechtí i do velkokvětých variant, výjimkou nejsou ani modré a fialové květy.

Sasanka hajní vytváří velké porosty. Sasance tomu pomáhají její oddénky, pomocí kterých defakto cestuje. Oddének na jednom konci přirůstá a tvoří tam pupen, druhý konec odumírá. Tím se sasanka dostává na místa, která jsou stále bohatá na živiny. Kromě toho se oddének i větví, čímž se rostlina dále množí a vytváří tím právě ty typické souvislé porosty.